Kaple Nanebevztí Panny Marie v Helvíkově
Vesnička Helvíkov leží v jihovýchodní části Orlicko – ústeckého okresu na samé hranici s okresem Svitavským. Vznikla, tak jako mnoho jiných obcí v této oblasti ve 13. století v procesu velké kolonizace a poprvé je v písemných pramenech připomínána roku 1292. Až do roku 1945 zde žilo obyvatelstvo německé národnosti. V historických pramenech lze zjistit, že v roce 1939 zde žilo 239 stálých obyvatel. V současné době zde trvale žije pět rodin. Dalšími obyvateli obce jsou chalupáři.
Uprostřed obce, na návsi u zaneseného rybníčku najdeme pozdně barokní kapli Nanebevzetí Panny Marie, postavenou roku 1752 a vysvěcenou 23. 6. 1763. Takto je to uvedeno v prastaré listině psané švabachem, která byla nalezena ve schránce, zazděné ve zdi kostela.
Dne 1. ledna 2004 se v kapli konala novoroční bohoslužba. Nebylo by to nic výjimečného, kdyby to nebyla první mše po více než třicetileté pauze, kdy objekt kaple jen chátral bez valného zájmu ze strany lidí a zodpovědných orgánů. V létě roku 2003 se zrodil plán obnovy kaple. Od něj byl jen krůček k realizaci brigády, která se uskutečnila o prvním zářijovém víkendu. Díky obětavé pomoci brigádníků se začala kaple po více než třiceti letech znovu probouzet k životu. Protože kaple byla v devadesátých letech podvakrát navštívena „nezvanými hosty“, byl její interiér značně zdevastován a mobiliář odcizen. V říjnu 2003 potom studenti tehdejšího Institutu restaurování a konzervačních technik Litomyšl provedli očištění a odborné ošetření oltářního obrazu. Na jeho zpětném osazení se podílel i páter Mgr. Miloš Kolovratník, vikář v České Třebové, pod jehož působnost kaple patří. Do příchodu zimy na přelomu let 2003 a 2004 byla zasklena okna a upraveno okolí kaple, zejména pak vyřezány náletové dřeviny na starém hřbitově, který kapli obklopuje. Teprve poté mohla proběhnout již zmíněná novoroční mše svatá, která byla odměnou všem, kteří se podíleli na zmíněných pracích. V této době byl také položen základ finanční sbírky na opravy kaple. Hned po první bohoslužbě zůstalo v kasičce na milodary více než dva tisíce korun. Další finanční dar zajistily pro tyto účely dvě studentky brněnského gymnázia, které zmapovaly historii kaple a vypracovaly návrhy na její obnovu v práci SOČ. Díky lidské dobročinnosti se nakonec sešlo více než sto tisíc korun, za které mohly být provedeny zednické, malířské a truhlářské práce. Studenti výše zmíněné restaurátorské školy z Litomyšle se symbolické ceny podíleli na opravách oltáře včetně schránky na hostie. Další vzpruhou pro opravy kaple se po vyčerpání finančních prostředků z milodarů stal převod objektu do majetku obce Anenská Studánka, pod jejíž obecní úřad Helvíkov patří. Tento převod se uskutečnil na základě darovací smlouvy ze dne 14. března 2005, uzavřené mezi obcí Anenská Studánka a Římskokatolickou farností Třebovice. Vnitřní zařízení kaple nadále zůstalo v majetku církve. Je třeba vyslovit dík celému zastupitelstvu obce, ale především panu starostovi Jaroslavu Paarovi, že se v listopadu roku 2006 mohla uskutečnit oprava vchodové části kaple, tj. jakési předsíně, která byla dle posudku statika ve zcela dezolátním stavu a hrozila zřícením. Bez tohoto přístavku (postaveného v roce 1937) by nebyly chráněny vzácné původní dveře do kaple. Tuto skutečnost si zřejmě uvědomovali již tehdejší obyvatelé obce, když tento přístavek budovali. Kaple byla výše popsanými pracemi uvedena do takového stavu, že se zde v srpnu 2007 po 33 letech mohl uskutečnit první křest dítěte. Na podzim roku 2008 pak začaly další práce, tentokrát venkovní úpravy. Byly strženy zbytky původní hřbitovní zdi, kterou téměř po celém obvodu hřbitova nahradila nová. V dalších letech byla na obvodovém plášti kaple provedena nová fasáda, která sjednotila její exteriér do bílé a žlutě okrové barvy. Zabezpečeny byly starobylé náhrobní kameny kapli obklopujícího hřbitova, který obdržel novou parkovou úpravu. Poslední fází opravy kaple se stalo ozdobné ohrazení před vchodem na hřbitov ležícího pozemku, na kterém je nyní možné kromě masivního krucifixu s letopočtem 1800 najít také dřevěnou lavičku.
