Zamyšlení od sestry Milady Hamplové
VŠEOBECNÉ KNĚŽSTVÍ - SEMANÍN - 30.8. 2025
Všeobecné kněžství je křesťanský teologický pojem, který znamená účast všech pokřtěných na kněžství Ježíše Krista. Každý věřící je podle církevní nauky povolaný k tomu, aby prostřednictvím svého vlastního specifického povolání zpřítomňoval Krista ve světě.
Jednoduše to lze dělat takovým způsobem života, kdy lidé rozpoznají Boha z toho, jak komunikujeme s ostatními. - Tato věta již je srozumitelná nám všem. Je řečena naší normální řečí. A teď citace:
Věroučná konstituce o církvi – LUMEN GENTIUM – Koncilový dokument
LG 10 – „Pokřtění jsou svým znovuzrozením a pomazáním od Ducha svatého posvěceni na duchovní chrám a na svaté kněžstvo, aby každým skutkem jako křesťané přinášeli duchovní oběti a hlásali mocné činy toho, který je ze tmy povolal ke svému podivuhodnému světlu………….Věřící mocí svého královského kněžství …………...uplatňují své kněžství svědectvím svatého života…… a činorodou láskou.“
Zdánlivě vázaný a nesrozumitelný „teologický text“, ale jen zdánlivě…
Začneme 1. osobou - tedy JÁ sama - svým uvažováním, svým jednáním s lidmi a vůbec každý den, kdy jsem na světě, a je mi přáno zdraví a schopnost přemýšlet, se mohu a mám radovat ze života. Z pohybu, z krásy přírody, z hudby a ze všeho, co je pro mě zajímavé, poutavé a krásné…
Samozřejmě, že se střídají okamžiky jednoduché, svěží a nenáročné, s těmi, které nejsou zrovna milé… Ale sem si každý dosadíme to, co se nás právě týká.
„Svědectví svatého života a činorodá láska“ – co by tento text mohl znamenat pro nás? Dovolím si říci, že jde o dobrý život se vším, co se nás týká. Takže si opět každý vzpomene na něco, co ho zasáhlo. Ať dobře, či se jednalo o těžší chvíle.
Jak se říká o malých dětech - vychováváme je nejvíc, když si myslíme, že právě neděláme nic. Prostě se dívají a pozorují nás. A podle toho se učí přemýšlet a prakticky jednat. Takže „svědectví našeho svatého života“ je možná zcela nenápadně skryto našim vlastním zrakům, zatímco naše okolí ví docela přesně, s kým má tu čest. A vůbec nejde o kostel nebo jakoby zbožná gesta. V tom to nebude.
Chceme-li prožívat hezký čas svého života, zkusme se občas naladit na klidnější tempo života, otvírat oči s radostí, a uchovat a pěstovat svěžího ducha své osoby. Umějme si vychutnat dobré jídlo, mějme radost z pohybu, z krásy a bohatství přírody i lidských vztahů, a vůbec ze všeho, co můžeme nazvat Božím darem pro nás osobně.
Ještě jedna citace LG 40: „Všichni křesťané jakéhokoli stavu a zařazení jsou povoláni k plnému křesťanskému životu a dokonalé lásce. Křesťanská svatost podporuje v pozemské společnosti lidštější způsob života.“ - Krásný text k promýšlení...
Nádherný a trefný je text z knihy Přísloví, jsem z něj nadšená, a ráda bych, aby to byl jakýsi můj program do života: „Síla a důstojnost je jejím šatem, s úsměvem hledí vstříc příštím dnům.“ - Př. 31, 25
Tato slova by samozřejmě neměla platit pouze o ženě. Zkusme jej vyslovit v mužském rodě: „Síla a důstojnost je jeho šatem, s úsměvem hledí vstříc příštím dnům.“ Šlo by to? Rozhodně ano. Tak se dívejme na svět hezky, s radostí, a s díky za každý náš nový den života…
Je nyní na místě asi určitě namítnout, že takhle jednoduše, až občas primitivně život lidský rozhodně neplyne. O nejrůznějších zákoutích víme každý z nás své. Autor knihy Kazatel si toho byl vědom, protože jako lidé se příliš neměníme, i když podmínky k životu jsme měli a máme v různých epochách historie rozdílné.
Kazatel radí: „Poznal jsem, že není pro člověka nic lepšího, než se radovat a konat v životě dobro. A tak je tomu s každým člověkem: to, že jí a pije a okusí při veškerém svém pachtění dobrých věcí, je dar Boží.“ - Kaz. 3, 12 – 13
Tak bych vám - i sobě - přála, ať si uchováme tu krásnou schopnost mít radost, že jsme na světě… Že může být hezké každé nové ráno, a především, že život je jeden. Ten kostelní a všechno ostatní je nerozlučně spjato a propojeno. V Boží péči jsme kdykoli…. Tak si na to vzpomeňme a dopřejme si hezký podzim…
Mgr. Milada Hamplová
