Setkání farního synodálního týmu
Setkání farního synodálního týmu 24.2. 2026
Setkání vede: Miluše Lorencová Téma:
1) Jaký má pro mě význam být součástí Církve?
- Církev je důkazem Boží lásky.
- Ve společenství mám možnost vyhledávat a podporovat to, co pomáhá ostatním v jejich růstu ve víře. Mám také možnost totéž očekávat od ostatních.
- Mít ve farnosti své místo znamená „budovat“. V naší farnosti každý má své místo a případně každý může mít své místo.
- V naši farnosti vidíme svůj osobní růst, a to díky možnostem, jaké nám naše společenství nabízí a jaké my sami tomuto společenství dáváme.
- V církvi si uvědomujeme, jaký je náš společný cíl.
- Darem pro každého z nás jsou Svátosti a Slovo.
Důležitost Eucharistie – reálnost Kristovy přítomnosti.
- Máme konkrétní zkušenosti v církvi:
Pravidla v církvi jsou kolikrát velmi formální. Jednak kvůli tomu, že jsou moc formálně prezentována, protože kolikrát neberou ohled na člověka (zneplatnění manželství, svátosti pro znovu sezdané, místo ženy v církvi, biskup by měl mít o nás větší zájem – my ho potřebujeme jako člověka a jako služebníka i bratra). V naší farnosti v České Třebové se cítíme dobře, jsme na naši farnost pyšní, ale nevíme jestli, to můžeme říct o církvi v rámci cele republiky. Bohužel nemůžeme to říct.
Máme také moc dobré zkušenosti v církvi: Církev nás vedla v době komunismu. Můžeme poznávat v naší farnosti nové způsoby, jak se mohou zapojovat laici, zejména sestry. V našem společenství jsme získali pomoc od duchovních a od naších sester a bratři. V naši farnosti nepoužíváme vždycky církevní jazyk, a přesto chválíme Pána. Ne vždycky je potřebný „církevní“ jazyk (Richard Rohr). Ve vztahu k hledajícím nám to hodně pomáhá. Máme zkušenost, že naši duchovní kolikrát přistupovali a přistupují k nám velmi individuálně nikoliv plošně.
2) Jak se nám daří spolupracovat s ostatními církvemi?
- Víme o sobě v aliančním týdnu. Během roku je to potřeba zlepšovat. Zlepšovat znamená víc se zajímat o ty druhé nikoliv kritizovat spiritualitu ostatních nebo vnucovat druhým svou duchovní cestu.
- Spolupráce se daří v rámci péče o nemocné nebo v rámci aktivit pro rodiny.
- Poznání jiných církví nás přesvědčuje, že katolíci jsou více zasazeni do reálného světa. Jsou i dokonce více otevřeni a nebojí se nových „věcí“ oproti ostatním.
- Všechny církevní denominace se snaží pomáhat v reálném světě podle svého uvažování a svých možností a jsou otevřené všem hledajícím.
Další setkání 24.3.2026
Téma: Vztah mladých k Eucharistii (výstupy DSM) versus „náš“ vztah k Eucharistii
