Kaple Panny Marie Pomocné na Horách
Text článku převzat ze stránek Městského muzea Česká Třebová, foto Michal Horák.
K historii kaple na Horách se váže několik pověstí, které měly objasnit okolnosti jejího vzniku na tomto místě. Jedna z nich vypráví, že když proti králi Jiřímu z Poděbrad vytáhl uherský král Matyáš, část uherského vojska se odtrhla a přitáhla za kořistí až k České Třebové. Uhři však zabloudili v roklích a močálech (od té doby nazývaných Uhrovy doly). Když se obyvatelé České Třebové dozvěděli o vojácích nedaleko města, spojili se s vesničany z okolí, ozbrojili se tím, co měli, a vytáhli proti nim. Ti vojáci, kteří nezemřeli v močálech nebo hlady, byli pobiti. V bitce zahynul i syn jakési vznešené uherské paní, která potom přijela navštívit místo, kde její syn zemřel, aby viděla jeho hrob a pomodlila se na něm. Než se vrátila domů, zavěsila na dub obraz Panny Marie. Dřevaři, kteří přišli pracovat do lesa, obraz našli, a protože nevěděli nic o zmíněné události, domnívali se, že obrázek spadl z nebe. Když dub skáceli, byla k uctění zázraku na tom místě postavena dřevěná kaplička, do které byl zavěšen i svatý obrázek.
Písemným pramenem k historii kaple na Horách je pamětní kniha, jejíž autoři v ní osvětlují založení a další osudy kaple. Kniha začíná popisem zázraku. Lidé prý odedávna znali moc léčivého pramene na Horách, kterému říkali Pavlova studánka. Při návštěvách pramene vhazovali do vody drobné mince, ale mladík jménem Jakub Pivoňka ty peníze vybíral a propíjel. Za takový hřích byl potrestán tím, „že ve dne málo, v noci vůbec neviděl“. Poznal, že je to trest boží, a proto obnos, který ze studánky vybral, dal do kostela na svíčky a část vrátil do studánky. Na Horách se pak pomodlil, omyl se vodou a zrak se mu vrátil. Pro mnoho dalších zázračných uzdravení se poutníci rozhodli, že si nad pramenem postaví kapli. Tesaři, kteří přislíbili práci na stavbě kaple, se rozhodli odejít za lépe placenou prací. Mezi nimi byl i tesař Mikuláš. V noci před plánovaným odchodem měl sen, ve kterém uslyšel hlas, který ho nabádal, aby slib dodržel. Mikuláš vystrašený tímto snem ráno přemluvil svého spolutovaryše, aby si pospíšili se stavbou kaple a dané slovo dodrželi.
Se stavbou kaple se začalo 6. července 1744 a skončilo 23. července 1744. O jejím vzhledu víme jen to, že byla dřevěná, šestiboká, stála poblíž Pavlovy studánky a byl do ní zavěšen obrázek Panny Marie, do té doby visící na stromě.
V knize následuje popis celé řady zázračných uzdravení poutníků nejen z České Třebové, ale i z Rybníka, Němčic, Svinné a okolí. Nejčastěji si věřící léčili nemocné oči a uši, ale také svrab, nemoci kostí, bolesti žaludku, zubů, hlavy a dalších orgánů. Od 40. do 70. let 18. století zde najdeme zprávy o desítkách zázračných uzdravení. Na podzim roku 1787 však oblíbená kaplička shořela.
Lidé na léčivé účinky pramene na Horách nezapomněli a i nadále přicházeli na místo bývalé kaple k obrázku Panny Marie, který byl prozatímně zavěšen na jedli. V roce 1809 začali představitelé města realizovat přání mnohých poutníků, aby se na Horách postavily lázně a hostinec, kde by se návštěvníci mohli ukrýt před deštěm a přenocovat. Lázně i hostinec byly vystavěny, ale místo, kde bývala kaple, zůstávalo stále pusté, a to přesto, že mnoho věřících, místních i z okolí, si přálo, aby byla kaple obnovena.
V létě roku 1811 se měl slavnostně pokládat základní kámen nové kaple za přítomnosti vrchního krajského zástupce. Ten však slavnost náhle opustil, a to, když zjistil, že základy byly vykopány bez ohlášení a stavitelé nemají žádné povolení. Základy byly položeny, tím ale veškeré práce na stavbě nové kaple ustaly. Útěk krajského zástupce ze slavnosti prý obyvatele tak polekal, že po vyzdění základů zůstala stavba opuštěná až do roku 1818. Sice bylo několikrát požádáno o povolení ke stavbě kaple, ale bezvýsledně. A tak se v září 1818 představitelé města v čele s Josefem Müllerem rozhodli zahájit stavbu bez povolení. Stavba byla dokončena už v roce 1819, a to díky pomoci nejen ze strany místních obyvatel, ale i lidí z okolních obcí. Sotva však byla kaple dostavěna, vyskytly se další problémy.
V následujících letech bylo učiněno několik pokusů o dosažení povolení k vysvěcení kaple, ale marně. Teprve královéhradecký biskup Karel Hanl v roce 1837 přijal žádost českotřebovských občanů o vysvěcení kaple na Horách a vyhověl jí. Akt slavnostního svěcení se uskutečnil 7. července 1839, tedy 20 let po dostavbě kaple.
Poutní kaple Panny Marie Pomocné je nemovitou kulturní památkou, postavenou v klasicistním slohu. Kaple je majetkem Města Česká Třebová.
