Dnešní liturgie – Čtvrtek, 18. srpen, 2022

Mezidobí, 20. týden v mezidobí

Barva: zelená
Cyklus: C

Svátek:

Sv. Helena

Svatá Helena žila v letech 255–330 a byla matkou císaře Constantina. Na rozdíl od svého syna, který byl pokřtěn na smrtelné posteli ariánským knězem, se stala katolickou křesťankou a coby císařovna-matka se značnou měrou zasazovala za realizaci Milánského ediktu, který přiznal křesťanství právo na existenci v rámci Římské říše. Její jméno bývá nejčastěji spojováno s nalezením ostatků Kristova kříže. stalo se to při Helenině pouti do Svaté země. Na místě, které ústní tradice označovala jako Golgotu, nechala kopat, a nalezla zde tři kříže. Tušilo se, že jeden z nich patří Kristu, druhý lotrovi po pravici a třetí po levici – ovšem jak poznat, který je který? Tehdy nesli kolem na lehátku nemocného člověka. Po dotyku jednoho z křížů se jeho stav stabilizoval a po dotyku jiného se zcela uzdravil. Tak bylo určeno, že první kříž patřil lotrovi po pravici – tomu, jemuž Kristus slíbil ráj – a ten další je kříž Krista Pána. Valná část těchto ostatků je přechovávána v římském kostele Santa Croce in Gerusalemme.

První čtení:

Ez 36,23-28

Dám vám nové srdce a vložím do vás svého ducha.
Hospodinovo jméno bylo mezi národy znesvěceno jeho vlastním lidem. Nápravu si zjedná sám Hospodin. Z rozptýlení shromáždí svůj lid do původní vlasti, do země, kterou dal izraelským otcům. Staří církevní autoři viděli ve slíbeném pokropení očistnou vodou prorocký náznak křtu. I když nemusíme hledat tak bezprostřední souvislost, je zřejmé, že v Ezechielově proroctví i ve slavení svátosti křtu jde o zniternění a hluboké zakotvení člověka v Bohu. Pro tento stav používá Ezechiel pojmů „nové srdce“, „nový duch“.

Čtení z knihy proroka Ezechiela.
Tak praví Hospodin: „Posvětím své veliké jméno, znesvěcené mezi národy. Vy jste ho mezi nimi znesvětili! Tu poznají národy, že já jsem Hospodin – praví Pán, Hospodin – až na vás před jejich očima dokážu, že jsem svatý! Vezmu vás z národů, shromáždím vás ze všech zemí a přivedu vás do vaší vlasti. Pokropím vás očistnou vodou a budete čistí od všech svých nečistot, očistím vás od všech vašich model. Dám vám nové srdce, vložím do vás nového ducha, odejmu z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa. Vložím do vás svého ducha a způsobím, že budete žít podle mých zákonů, zachovávat má přikázání a plnit je. Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, budete mým lidem a já budu vaším Bohem.“

Žalm:

Žl 51,12-13.14-15.18-19

Odp.: Pokropím vás očistnou vodou a budete čistí od všech svých nečistot.
Stvoř mi čisté srdce, Bože!
– Obnov ve mně ducha vytrvalosti.
– Neodvrhuj mě od své tváře
– a neodnímej mi svého svatého ducha.
Odp.
Vrať mi radost ze své ochrany
– a posilni mou velkodušnost.
– Bezbožné budu učit tvým cestám
– a hříšníci se budou obracet k tobě.
Odp.
Vždyť nemáš zálibu v oběti,
– kdybych věnoval žertvu, nebyla by ti milá.
– Mou obětí, Bože, je zkroušený duch,
– zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.
Odp.

Druhé čtení:

Dnes se druhé čtení nečte.

Evangelium:

Mt 22,1-14

Pozvěte na svatbu, koho najdete.
Jádro původního podobenství (srov. Lk 14,16-24) je radostnou zvěstí o nebeském království otevřeném pro všechny. Matouš pak svým přepracováním a připojením dalšího podobenství (vv. 11-14) spíše zdůrazňuje nebezpečí usnutí na vavřínech poté, co se již člověk ocitne ve „svatební síni“ ve společenství církve. Nestačí přijmout pozvání na hostinu či slíbit otci práci (viz 21,28-31). Záleží i na „svatebním šatu“, na plnění Otcovy vůle.

Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš znovu mluvil (k velekněžím a starším lidu) v podobenstvích: „Nebeské království je podobné králi, který vystrojil svému synovi svatbu. Poslal služebníky, aby svolali hosty na svatbu, ale ti nechtěli přijít. Poslal znovu jiné služebníky se vzkazem: `Řekněte pozvaným: Hostinu jsem přichystal, moji býci a krmný dobytek jsou poraženi, všechno je připraveno, pojďte na svatbu!‘ Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, jiný za svým obchodem. Ostatní pochytali jeho služebníky, ztýrali je a zabili. Krále to rozhněvalo. Poslal svá vojska, vrahy zahubil a jejich město vypálil. Potom řekl svým služebníkům: `Svatební hostina je sice připravena, ale pozvaní jí nebyli hodni. Jděte proto na rozcestí a pozvěte na svatbu, koho najdete.‘ Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které našli, zlé i dobré, takže svatební síň byla plná hostí. Když vstoupil král podívat se na hosty, uviděl tam člověka, který neměl na sobě svatební šaty. Řekl mu: `Příteli, jak jsi sem přišel bez svatebních šatů?‘ On se nezmohl na slovo. Tu řekl král sloužícím: `Svažte mu ruce i nohy a vyhoďte ho ven do temnot. Tam bude pláč a skřípění zubů.‘ Mnoho je totiž povolaných, ale málo vyvolených!“

Doplňující text:

Žádný doplňující text není k dispozici.

Zdroj dat: Farní charita Praha-Strašnice

1 – Thursday 18th of August 2022 12:07:36 AM