Otec Pio, občanským jménem Francesco Forgione, se narodil v Pietrelcině (Itálie) 25. května 1887. Do Řádu menších bratří kapucínů vstoupil 6. ledna 1903, na kněze byl vysvěcen 10. srpna 1910 v katedrále v Beneventu. 28. července 1916 nastoupil do konventu v San Giovanni Rotondo, na pohoří Gargano, kde s krátkými přestávkami zůstal až do smrti, ke které došlo 23. září 1968. Pátečního rána 20. září 1918, když se modlil v chóru starého kostela před křížem, obdržel stigmata, která zůstala otevřená a krvácející půl století. Během svého života se téměř výhradně věnoval výkonu své kněžské služby, založil také »skupiny modlitby« a moderní nemocnici, kterou nazval »Dům úlevy v utrpení.« Jeho život i službu provázely četné mimořádné jevy. Za blahoslaveného byl prohlášen Janem Pavlem II. 2. května 1999 a za svatého týmž papežem 16. června 2002.

Znovu vystavte chrám! V něm budu mít zalíbení.
Předexiloví či exiloví proroci jsou typičtí svým důrazem na opravdovost izraelského náboženství, které musí být v srdci, a nikoli ve vnějších věcech. Aggeus tomu neodporuje. Chápe chrám jako výmluvný symbol jejich vztahu k Bohu a důkaz, že myslí jen na sebe. Svědčí o tom i hubené sklizně a jiné nezdary. Obnovení chrámu bude předzvěstí hojnosti nového Božího požehnání.

Začátek knihy proroka Aggea.
Druhého roku (vlády) krále Dareia, prvního dne šestého měsíce, promluvil Hospodin ústy proroka Aggea k judskému místodržiteli Zorobábelovi, synu Šealtielovu, a k veleknězi Jozuovi, synu Josadakovu: „Tak praví Hospodin zástupů: Tento lid říká: `Ještě nepřišel čas, aby byl stavěn Hospodinův dům.'“ Promluvil tedy Hospodin ústy proroka Aggea takto: „Vy máte pro sebe čas, abyste bydleli v domech s vykládaným stropem, Hospodinův dům však má být pustý? Nyní praví Hospodin zástupů toto: `Zamyslete se nad svým jednáním! Sili jste mnoho, sklidili však málo, jedli jste, nejste však nasyceni, pili jste, ale nestačí to k opojení, oblékli jste se, není vám však teplo, kdo se dal najmout za mzdu, vložil ji do děravého měšce.‘ Tak praví Hospodin zástupů: `Zamyslete se nad svým jednáním! Vystupte na horu, přineste dříví a (znovu) vystavte chrám! V něm budu mít zalíbení, v něm chci být oslavován‘ – praví Hospodin.“

Odp.: Hospodin miluje svůj národ. Nebo: Aleluja.
Zpívejte Hospodinu píseň novou,
– jeho chvála ať zaznívá ve sboru svatých.
— Ať se raduje Izrael ze svého tvůrce,
– synové Siónu ať jásají nad svým králem.
Odp.
Ať chválí jeho jméno tancem,
– ať mu hrají na buben a na citeru,
– neboť Hospodin miluje svůj národ
– a pokorné zdobí vítězstvím.
Odp.
Ať svatí jásají chvalozpěvem,
– ať se veselí na svých ložích.
– Boží chválu ať mají v hrdlech.
– Všem jeho svatým bude to ke cti.
Odp.

Dnes se druhé čtení nečte.

Jana jsem přece dal stít. Kdo však je ten, o kterém slyším takové věci?
Nejen takovéto otázky si kladl Herodes Antipas, ale dokonce se „snažil Ježíše uvidět“. Tento zájem jej však nevede k následování, ale k pro-následování Ježíše (srov. 13,31 a 23,6nn).

Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Údělný kníže Herodes uslyšel o všem, co se dálo, ale nevěděl, co si má myslet, protože jedni říkali (o Ježíšovi), že to Jan byl vzkříšen z mrtvých, druzí, že se objevil Eliáš, jiní, že vstal některý z dávných proroků. Herodes však řekl: „Jana jsem přece dal stít. Kdo je tedy ten, o kterém slyším takové věci?“ A snažil se ho uvidět.